Užívání znaku červeného kříže

O problematice neoprávněného užívání znaku červeného kříže především se zaměřením na postup při zjištění těchto případů v územní působnosti Oblastních spolků ČČK bylo pojednáno ve Věstníku ČČK č. 2/2002.

Tento materiál přináší komplexní přehled zásad pro užívání znaku červeného kříže (ČK). Je třeba, aby především uvnitř ČČK byly tyto zásady známy a nedocházelo tak k nejasnostem při posouzení toho, jaké užití ČK je či není oprávněné.

Používání znaku ČK (jakož i slov „Červený kříž“, „Ženevský kříž“) je přísně limitováno a je upraveno Ženevskými úmluvami z r.1949 a Dodatkovými protokoly k těmto úmluvám z r.1977 (které přinesly několik zásadních změn v užívání ČK). Uvedené normy mezinárodního práva jsou součástí českého právního řádu, který dále některé podrobnosti rozpracovává ve speciálních právních normách (např. zákon č.126/92 Sb. (o ochraně znaku a názvu ČK a o ČSČK), zákon č. 140/61 Sb. (trestní zákon), zákon č. 239/2000 Sb. (zákon o integrovaném záchranném systému) ). V rámci národních společností ČK/ČP je používání znaku dále upraveno Pravidly pro užívání znaku ČK a ČP (přijaté na XX. Mezinár. konferenci ČK/ČP) a jejich stanovami.

Zneužití znaku, neoprávněné užívání či jeho nápodoba jsou zakázány a zmíněné právní normy obsahují příslušné sankce dle závažnosti deliktu – od pokuty, přes propadnutí věci až po trest odnětí svobody.

Znak červeného kříže (připomeňme, že znak červeného půlměsíce (ČP) užívaný islámskými zeměmi má naprosto stejnou platnost a pro jeho užívání platí stejné zásady, v podmínkách ČR a ČČK se užívá znaku ČK – nadále budeme proto hovořit pouze o něm) plní dvě funkce – identifikační a ochrannou.

Identifikační funkce – označuje příslušnost k hnutí Červeného kříže

Ochranná funkce – zajišťuje ochranu v době ozbrojených konfliktů zdravotnickým jednotkám (tj. zdrav. zařízením, skladům zdrav. materiálu, zdrav. přepravním prostředkům, transfúzním stanicím, hygienické službě apod.) a jejich personálu (tento personál tvoří nejen zdravotničtí pracovníci, ale i např. řidiči či osoby řídící zdravotnické jednotky)

Funkce znaku není dána jeho grafickým provedením, ale jeho velikostí a umístěním. Pro identifikační účely se preferuje doplnění znaku o iniciály či název národní společnosti (viz znak ČČK – text „ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ“ v mezikruží), ale i tento znak v patřičné velikosti plní ochrannou funkci, pro niž se jinak spíše preferuje znak textu prostý (ale i ten může být textem doplněn např. Mezinárodní výbor ČK užívá i pro ochranné účely znak ČK spolu s textem[1]). V žádném případě však text nemá zasahovat do vlastního symbolu.

Co se týče tvaru ČK, Ženevské úmluvy a Dodatkové protokoly nestanovují přesný tvar kříže, ani jeho bílého podkladu – doporučen je však tzv. kříž z pěti čtverců.

 

Užívání znaku ČK v jednotlivých funkcích se liší v době míru a v době ozbrojeného konfliktu.

V době mírové mohou znak užívat pouze:

»     mezinárodní organizace ČK – tj. Mezinárodní výbor ČK a Mezinárodní federace ČK/ČP k označení svého personálu a materiálu (kdekoli na světě)

»     zdravotnická služba armády k označení svého personálu a materiálu chráněného Ženevskými úmluvami (vč. vojenských duchovních)

»     zdravotnické jednotky poskytující bezplatnou zdrav. péči, avšak jen s výslovným souhlasem Společnosti ČČK

»     zdravotnické jednotky určené státem pro poskytování zdrav. péče v době ozbrojeného konfliktu – rovněž jen se souhlasem Společnosti ČČK (jedná se např. o trvalé znaky na střechách budov nemocnic apod.)

»     Český červený kříž (jakožto národní společnost ČK uznaná vládou) – nejen jeho zdravotnické jednotky, ale i členové[2], zaměstnanci (jen při plnění úkolů) a veškeré organizační jednotky – činnosti, při nichž se tohoto označení užívá musejí být v souladu s posláním a cíli Červeného kříže, aby nedošlo ke znevážení ČČK a hnutí ČK. Stejně tak je tomu u kolektivních členů ČČK. ČČK dále může povolit užití znaku i pro jiné organizace, které podporují jeho poslání (např. sbírkové aktivity).

V době míru jsou tedy omezeny subjekty, které mohou znak ČK užívat. Avšak není nijak limitován rozměr, provedení či umístění znaku – lze jej užívat krom členského odznaku i na náramenních páskách („ženevské pásky“), na vlajkách či vestách apod., což se např. v rámci ČČK děje při ukázkách poskytování první pomoci, soutěžích a i jiných aktivitách.

V době míru je znak ČK používán převážně – nikoli však výhradně – pro činnosti zdravotnického charakteru. Omezení v používání znaku v době míru je zdůvodněno tím, že jeho příliš široké používání by ztěžovalo přechod k ochranné funkci v době konfliktu.

V době ozbrojeného konfliktu (stavu ohrožení státu) dochází v používání znaku ČK k zásadní změně – do popředí totiž vystupuje jeho funkce ochranná.

A) v ochranné funkci se užívá znaku velkých rozměrů[3] (na střechách budov, na plochách vozidel, na vlajkách, vestách, náramenních páskách). V tomto provedení jej mohou užívat pouze:

»     mezinárodní organizace ČK – tj. Mezinárodní výbor ČK a Mezinárodní federace ČK/ČP k označení svého personálu a materiálu (kdekoli na světě)

»     zdravotnická služba armády k označení svého personálu a materiálu chráněného Ženevskými úmluvami

»     civilní zdravotnické jednotky pověřené státem k poskytování zdrav. péče v době ozbrojeného konfliktu a jejich personál (mezi tyto jednotky náleží ze zákona zdravotnické jednotky všech složek IZS a CO)

»     Český červený kříž (jakožto národní společnost ČK uznaná vládou) – avšak pouze jeho zdravotnické jednotky (vč. jednotek kolektivních členů) a jejich personál, a to nejen v případě, kdy by ČČK plnil poslání pomocné zdrav. služby armády, ale i tehdy, kdy jeho jednotky budou poskytovat pomoc na základě vlastní iniciativy (zařazení do IZS či jiného systému není podmínkou)

 

B) v identifikační funkci jej může i nadále užívat Společnost ČČK (vč. kolektivních členů) i při ostatních činnostech. Pokud jde o jeho rozměr, provedení či umístění, nesmí vzniknout dojem, že jde o činnost zdravotnických jednotek. Přípustné je tedy pouze použití ve formě členského odznaku, malého znaku na dveřích služebního vozu, malého znaku na dveřích budovy apod., nikoli však na náramenní pásce, vlajce či na střeše budovy.

 

K uvedenému výčtu povolených použití znaku v době míru a ozbrojeného konfliktu ještě několik poznámek.

Pokud některá ze složek IZS (např. Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba apod.) cvičí, může i v době míru používat znaku ČK analogicky, jako by se jednalo o činnost v době ozbrojeného konfliktu.

Vzhledem k tomu, že Humanitární jednotky ČČK poskytují rovněž zdravotnickou pomoc a svým určením jsou zaměřeny na poskytování pomoci i obětem ozbrojeného konfliktu, lze je považovat za zdravotnické jednotky a mají i v případě ozbrojeného konfliktu právo užívat znak ČK v ochranné funkci.

 

K používání znaku Červeného kříže - viz rovněž sekci Kdo jsme -> Znak ČK


 

Autor: Dr. Marek Jukl, Ph.D.

Publikováno ve Věstníku ČČK č. 4/2002


[1] „COMITE INTERNATIONAL GENEVE“ (Mezinárodní výbor – Ženeva)

[2] dle „Pravidel“ (a Stanov ČČK) je povinností každého člena chránit název znak a dobré jméno ČK. V době, kdy právě nevykonává činnost naplňující poslání ČČK, může člen ČČK užívat jen znak malých rozměrů (čl. odznak, nikoli však např. vestu s ĆK)

[3] rozměr se posuzuje v poměru k objektu na němž je umístěn – pro ochrannou funkci má být co největší (znak 1x1 m vedle vchodu do budovy lze považovat za symbol identifikační, stejný znak na vozidle však naznačuje funkci ochrannou – rozměr např. 20cm však již naznačuje funkci identifikační). Nedostatečná velikost ochranného znaku sice právně neznamená, že by zdravotnická jednotka pak nebyla chráněna, avšak fakticky se tak její ochrana značně snižuje.