Mezinárodní Červený kříž se sjel do Ženevy

Zástupci všech složek Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce (známého také jako Mezinárodní Červený kříž) - včetně Českého červeného kříže - se sjeli do Ženevy, kde ve dnech 19.-23.06.2022 proběhla pravidelná statutární jednání této mezinárodní organizace, která je permanentně přítomna ve 192 zemích světa, kde v terénu působí 13,4 milionu jejích příslušníků, pomoc ročně přinášejí stamilionům lidí na Zemi.

Tato jednání se konají jednou za dva roky a původně měla proběhnout již loni na podzim, avšak pandemie covid-19 je odsunula na letošek.

Zasedání zahájili společně prezident Mezinárodního výboru Červeného kříže Peter Maurer a prezident Mezinárodní federace společností Červeného kříže, tedy sdružení národních organizací, Francesco Rocca.

F. Rocca zdůraznil tzv. lokalizaci činností Červeného kříže, který disponuje globální sítí svých organizací (mimochodem čítá 181 tisíc organizací), které ale působí lokálně, vyrůstají z komunit, jejichž potřeby i specifika znají a mohou tak pomoc a služby Červeného kříže lokalizovat, zajistit jejich účinnost a porozumění pro ně ze strany obyvatelstva. Tím je Červený kříž jedinečný, je oporou úřadů, sociálních a zdravotních institucí, posiluje efekt jejich působení, není však jejich náhradou. Červený kříž se dokáže dívat očima obětí.

P. Maurer zdůraznil princip Jednoty Červeného kříže. Zmínil, že ze strany států či bojujících stran bývá jednota narušována politizací humanitárních aktivit nebo tzv. protiteroristickými zákony, která by omezením přístupu Červeného kříže k potřebným znamenala jejich ohrožení.

Valné shromáždění Mezinárodní federace ČK&ČP

Následovalo jednání Valného shromáždění Mezinárodní federace ČK&ČP. Prezident F. Rocca zmínil nečekanou dvou a půlletou pandemii covid-19 a rozsáhlé humanitární aktivity, které při jejím zvládání Federace a jednotlivé národní společnosti Červeného kříže, Červeného půlměsíce i Davidovy hvězdy rozvinuly. Proto také byl počet příjemců pomoci a služeb Červeného kříže v roce 2020 o 800 milionů větší, než v letech předchozích (celkem za roky 2020 a 21 přijalo pomoc Červeného kříže spojenou s covidem-19 přes 1,2 mld. lidí). Uplatnilo se v praxi opět unikátní postavení Červeného kříže jako "pomocníka" veřejné správy na zdravotním, humanitárním a sociálním poli. Navázal popisem aktivit při pomoci obětem války na Ukrajině, která má - podobně jako covid-19 - globální dopady. Tako jako mnohokrát ve své historii, i nyní Červený kříž pomáhá mírnit utrpení válečných obětí, jak přímo na Ukrajině, tak v zemích, kam se uchylují uprchlíci. Federace se v uplynulých dvou letech organizovala 241 humanitárních operací. Federace ČK&ČP musí být federací důvěry.

Z řady témat, kterými se valné shromáždění zabývalo, připomeňme tzv. humanitární diplomacii Červeného kříže ve prospěch obětí válek, katastrof a zranitelných skupin osob, znovu potvrzení potřeby prosazovat dárcovství krve bezpříspěvkové, politiku práce s dobrovolníky, kteří jsou zásadní pro přístup Červeného kříže ke komunitám, či zpřístupňování kvalitních dovedností první pomoci a znalostí ochrany zdraví co nejširšímu okruhu lidí.

V oblasti financování Federace zvýší podporu pomoci poskytované národními společnostmi při katastrofách a jiných mimořádných situacích - letos dosáhne 740 mil. CHF a v roce 2024 815 mil. CHF. Fond na tuto podporu je naplňován donory, výnosy činností Federace a příspěvky národních společností.

Důležitou součástí byly volby vedení Federace na další čtyři roky:

prezidentem MF ČK&ČP byl znovuzvolen: Francesco Rocca (Itálie)
viceprezidenty byli zvoleni: Bolaji Akpan Anani (Nigérie), Miguel Villarroel Sierraalta (Venezuela), Maha Barjas Al-Barjas (Kuvajt), Natia Loladze (Gruzie), Brigitta Gadient (prezidentka Švýcarského ČK - viceprezidentka z titulu funkce)
ve Výkonné radě MF ČK&ČP zasednou zástupci národních společností ČK/ČP: Bangladéš, Bulharsko, Egypt, Etiopie, Guinea, Haiti, Honduras, Francie, Island, Japonsko, Kamerun, Kanada, Keňa, Kolumbie, Malajsie, Nizozemí, Nový Zéland, Rusko, Saudská Arábie a Trinidad & Tobago.

Nově zvolené vedení Mezinárodní federace ČK&ČP

Za mimořádné zásluhy v humanitární službě byla předána nejvyšší ocenění Federace - medaile H. Davisona, nazvané po jejím zakladateli. Obdržel ji Abdil Awil Jama (Somálský ČP) a národní společnosti Číny, Etiopie a Iránu.

Účastníci zasedání obdrželi nové vydání programové publikace Henri Dunanta - Vzpomínka na Solferino, jejíž první vydání před 160 lety bylo impulzem ke vzniku Červeného kříže v r. 1863.

Rada delegátů ČK&ČP

22.06.2022 se k jednání připojil Mezinárodní výbor ČK a druhá část zasedání se tím stala Radou delegátů Červeného kříže a Červeného půlměsíce, což je orgán zastřešující Mezinárodní Červený kříž jako celek. Toto jednání řídil prezident MVČK Peter Maurer. Pro Červený kříž tvořený 194 entitami zdůraznil tři zásady (v angličtině je nazval "tři C"): součinnost, spolupráce, komplementarita.

Z agendy Rady delegátů připomeňme tzv. Klimatickou chartu, k níž MF ČK&ČP spolu s MVČK přistoupily před rokem. Nyní byly rezolucí Rady delegátů k přistoupení vyzvány i národní společnosti.

Dále se Rada zabývala standardy zdravotní péče a bezpečností pacientů, velká pozornost byla věnována ozbrojeným konfliktům - zejména "návratu války do měst" a jejím dopadům na životy civilního obyvatelstva - od jeho přímého ohrožení po kolaps základní infrastruktury - od Aleppa, Mosulu, Saná, přes Marawi, Modagišu po Doněck a Mariupol, Rada vyzvala bojující strany k respektování mezinárodního humanitárního práva a promýšlení možných humanitárních dopadů vojenských operací. Rada znovu vyzvala státy, aby přistoupily ke smlouvě o zákazu jaderných zbraní - 30.000 jaderných náloží představuje stálou hrozbu pro lidstvo.

Důležitým výsledkem je zpřesnění mechanismu poskytování mezinárodní pomoci poskytované složkami Mezinárodního hnutí ČK&ČP, do jejíhož řízení je vždy zapojena místní národní společnosti ČK/ČP a podle povahy události spolu s Mezinárodním výborem ČK (v případě válek a nepokojů) nebo Mezinárodní federací ČK&ČP (v případě ostatních mř. událostí). Tento mechanismus je označován jako Sevillská úmluva 2.0. Dalšími tématem byla migrace, jako globální problém související i např. s obnovováním rodinných vazeb.

Pozornost byla věnována ochraně humanitárních dat - jejich ztráta nebo poškození mohou ohrozit lidské životy, např. v případě informačních systému nemocnic. Jedním z výsledků jednání je podpora vytvoření a přijetí "digitálního emblému" jakožto digitálních ekvivalentu mezinárodních ochranných znaků Červeného kříže (půlměsíce, krystalu) - těmi se označují chráněné objekty a osoby, "digitálním emblémem" by se označily např. servery nesoucí tzv. humanitární data - i v kyberprostoru by tak útočník mohl odlišit legitimní cíle útoku od zakázaných.

Součástí jednání Rady bylo také předání nejvyšších vyznamenání Červeného kříže - medailí H. Dunanta za vynikající zásluhy včetně ohrožení vlastního života při pomoci potřebným. Jména nositelů byla oznámena již loni, kdy původně měla Rada zasedat.

Závěrečná rezoluce připomněla, že 34. mezinárodní konference ČK&ČP se uskuteční v říjnu 2024 v Ženevě, před níž proběhne další zasedání Rady. Především touto rezolucí Rada vyzvala státy a ostatní činitele k respektování neutrální a nestranné humanitární akce.

V závěru jednání se s delegáty rozloučil P. Maurer (*1956), který se rozhodl v září ukončit své působení v úřadu prezidenta Mezinárodního výboru Červeného kříže, a zasedání Rady tak bylo jeho posledním setkáním se zástupci Hnutí ČK&ČP jako celku. Poděkoval všem členům Stálé komise ČK&ČP a prezidentům národních společností za spolupráci. Jeho působení v čele základní složky ČK ocenili delegáti dlouhým potleskem.

Rozloučení s P. Maurerem (vpravo mu děkuje prezident ČČK M. Jukl)