První předsedkyně Československého červeného kříže PhDr. Alice Masaryková stála u zrodu krásné myšlenky: Právě před 105 lety, od roku 1921, se v Československu začal slavit Velikonoční mír Červeného kříže.

Jeho účelem bylo připomenout oběti válek a šířeji existenci lidského utrpení a současně povznést národ nad půtky a hašteření, kterým je a byla společnost plna a připomenout si vyšší hodnoty, za které můžeme právem považovat hodnoty a ideály Červeného kříže.

Třídenní Mír ČSČK vrcholil v poledne na Bílou sobotu dvěma minutami ticha.

Tento svátek měl například jedno zajímavé specifikum. Novinářům bylo při této příležitosti vždy sděleno téma, kterému by se měl tisk věnovat, jako například: „Úcta ke stáří“, „Dobro dětí především“, nebo „Čistota všude a ve všem.“ Tisk dané téma respektoval a alespoň po dobu těchto tří dní zachovával určité „tiskové příměří“, kdy bylo žádoucí ustat v referování o rozporech a jiných kontroverzích (více o Míru Červeného kříže najdete v sekci věnované historii ČSČK a ČČK).

Dnes tohoto cíle nedosáhneme, proto budeme rádi, abyste si alespoň vnitřně připomněli skutečnost, že jsme lidmi, kteří zde žijí společně, a na chvíli se zastavili. Z globálního pohledu je totiž přeci jedno, kdo má jakou barvu, pohlaví, vlajku či názor.

Dnešní svět bohužel nezná velikonoční příměří a tak budou i na letošní Velikonoce lidé trpět ve více než třinácti desítkách  probíhajících válek. Snad si alespoň mocní tohoto světa uvědomí, že i války mají svá pravidla daná humanitárním (válečným) právem.

Velikonoce jsou jistě příležitostí se nad tím zamyslet.

Další příležitostí jistě bude 8. květen, kdy oslavíme Světový den ČK, který vzešel právě z československých Velikonočních mírů Červeného kříže.